આ મોજ ચલી - A Moj Chali - Gujarati

આ મોજ ચલી

આ મોજ ચલી જે દરિયાની તે મારગની મુહતાજ નથી,
એ કેમ ઉછળશે કાંઠા પર એનો કોઈ અંદાજ નથી.

ઓ દોસ્ત, વહેતા જીવનની આ કોણ સિતાર સુણાવે છે?
આ બેઠો છે ક્યાં બજવૈયો? કૈં સૂર નથી કૈં સાજ નથી.

હા, બે’ક ઘડી એ નયનોમાં જોઈ છે એવી એક છબી,
ઝબકારે એક જ જાણી છે, જ્યાં કાલ નથી કે આજ નથી.

હરરોજ હજારો ગફલતમાં હું ભૂલી જાઉં તને, પ્રીતમ!
ને એમ છતાં એવું શું છે જે પ્રીતમ તારે કાજ નથી?

આ નૂર વિહોણી દુનિયામાં મેં એક જ નૂર સદા દીઠું,
એક પંખી ટહુકી ઊઠ્યું તો લાગ્યું કે તું નારાજ નથી.

આ આગ કટોરી ફૂલોની પરદા ખોલી પોકાર કરે,
ઓ દેખ નમાઝી, નેન ભરી! જ્યાં લગની છે ત્યાં લાજ નથી.


आ मोज चली

आ मोज चली जे दरियानी ते मारगनी मुहताज नथी,
ए केम उछळशे कांठा पर एनो कोई अंदाज नथी.

ओ दोस्त, वहेता जीवननी आ कोण सितार सुणावे छे?
आ बेठो छे क्यां बजवैयो? कैं सूर नथी कैं साज नथी.

हा, बे’क घडी ए नयनोमां जोई छे एवी एक छबी,
झबकारे एक ज जाणी छे, ज्यां काल नथी के आज नथी.

हररोज हजारो गफलतमां हुं भूली जाउं तने, प्रीतम!
ने एम छतां एवुं शुं छे जे प्रीतम तारे काज नथी?

आ नूर विहोणी दुनियामां में एक ज नूर सदा दीठुं,
एक पंखी टहुकी ऊठ्युं तो लाग्युं के तुं नाराज नथी.

आ आग कटोरी फूलोनी परदा खोली पोकार करे,
ओ देख नमाझी, नेन भरी! ज्यां लगनी छे त्यां लाज नथी.


A Moj Chali

A moj chali je dariyani te maragani muhataj nathi,
E kem uchhalashe kantha par eno koi andaj nathi.

O dosta, vaheta jivanani a kon sitar sunave chhe? A betho chhe kyan bajavaiyo? kain sur nathi kain saj nathi.

Ha, be’k ghadi e nayanoman joi chhe evi ek chhabi,
Zabakare ek j jani chhe, jyan kal nathi ke aj nathi.

Hararoj hajaro gafalataman hun bhuli jaun tane, pritama! Ne em chhatan evun shun chhe je pritam tare kaj nathi?

A nur vihoni duniyaman men ek j nur sada dithun,
Ek pankhi tahuki uthyun to lagyun ke tun naraj nathi.

A ag katori fuloni parada kholi pokar kare,
O dekh namazi, nen bhari! Jyan lagani chhe tyan laj nathi.


Ā moj chalī

Ā moj chalī je dariyānī te māraganī muhatāj nathī,
E kem uchhaḷashe kānṭhā par eno koī andāj nathī.

O dosta, vahetā jīvananī ā koṇ sitār suṇāve chhe? Ā beṭho chhe kyān bajavaiyo? kain sūr nathī kain sāj nathī.

Hā, be’k ghaḍī e nayanomān joī chhe evī ek chhabī,
Zabakāre ek j jāṇī chhe, jyān kāl nathī ke āj nathī.

Hararoj hajāro gafalatamān hun bhūlī jāun tane, prītama! Ne em chhatān evun shun chhe je prītam tāre kāj nathī?

Ā nūr vihoṇī duniyāmān men ek j nūr sadā dīṭhun,
Ek pankhī ṭahukī ūṭhyun to lāgyun ke tun nārāj nathī.

Ā āg kaṭorī fūlonī paradā kholī pokār kare,
O dekh namāzī, nen bharī! Jyān laganī chhe tyān lāj nathī.


Source : મકરંદ દવે