ભવિષ્યવેત્તા - Bhavishyavetta - Gujarati

ભવિષ્યવેત્તા

(ઈન્દ્રવજ્રા)
કાલે રજા છે, ગઈ છું ય થાકી, વાંચીશ વહેલા સહુ પાઠ બાકી
તારી હથેળી અહીં લાવ સાચું, હું ભાઈ આજે તુજ ભાગ્ય વાંચું

કેવી પડી છે તુજ હસ્તરેખા, જાણે શું લાખે નવ હોય લેખાં
પૈસા પૂછે છે? ધનની ન ખામી, જાણે અહોહો તું કુબેરસ્વામી

છે ચક્રચિન્હો તુજ અંગુલિમાં, જાણે પુરાયા ફૂટતી કળીમાં
છે મત્સ્ય ઊંચો, જવચિન્હ ખાસ્સાં, ને રાજવી લક્ષણ ભાઈનાં શાં

વિદ્યા ઘણી છે મુજ વીરલાને, ને કીર્તિ એવી કુળહીરલાને
આયુષ્યરેખા અતિ શુદ્ધ ભાળ, ચિંતા કંઈ રોગ તણી તું ટાળ

ને હોય ના વાહનખોટ ડેલે, બંધાય ઘોડા વળી ત્યાં તબેલે
ડોલે સદા યે તુજ દ્વાર હાથી, લે બોલ જોઉં વધુ કાંઈ આથી

જો ભાઈ તારે વળી એક બહેન, ચોરે પચાવે તુજ પાટી પેન
તારું લખે એ ઉજમાળું ભાવિ, જાણે વિધાત્રી થઈ હોય આવી

મારે ય તારે કદી ના વિરોધ, રેખા વહે છે તુજ હેતધોધ
એ હેતના ધોધ મહીં હું ન્હાઉં, ચાંદા ઝબોળી હરકે હું ખાઉં

ડોસો થશે જીવન દીર્ઘ તારું, ખોટી ઠરું તો મુજ મુક્કી હારું
આથી જરા યે કહું ના વધારે, કહેતા રખે તું મુજને વિસારે

જોજે કહ્યું તે સહુ સાચું થાય, ઈલા પછી તો નહિ હર્ષ માય
પેંડા પતાસા ભરી પેટ ખાજે, ને આજ જેવી કવિતા તું ગાજે


भविष्यवेत्ता

(ईन्द्रवज्रा)
काले रजा छे, गई छुं य थाकी, वांचीश वहेला सहु पाठ बाकी
तारी हथेळी अहीं लाव साचुं, हुं भाई आजे तुज भाग्य वांचुं

केवी पडी छे तुज हस्तरेखा, जाणे शुं लाखे नव होय लेखां
पैसा पूछे छे? धननी न खामी, जाणे अहोहो तुं कुबेरस्वामी

छे चक्रचिन्हो तुज अंगुलिमां, जाणे पुराया फूटती कळीमां
छे मत्स्य ऊंचो, जवचिन्ह खास्सां, ने राजवी लक्षण भाईनां शां

विद्या घणी छे मुज वीरलाने, ने कीर्ति एवी कुळहीरलाने
आयुष्यरेखा अति शुद्ध भाळ, चिंता कंई रोग तणी तुं टाळ

ने होय ना वाहनखोट डेले, बंधाय घोडा वळी त्यां तबेले
डोले सदा ये तुज द्वार हाथी, ले बोल जोउं वधु कांई आथी

जो भाई तारे वळी एक बहेन, चोरे पचावे तुज पाटी पेन
तारुं लखे ए उजमाळुं भावि, जाणे विधात्री थई होय आवी

मारे य तारे कदी ना विरोध, रेखा वहे छे तुज हेतधोध
ए हेतना धोध महीं हुं न्हाउं, चांदा झबोळी हरके हुं खाउं

डोसो थशे जीवन दीर्घ तारुं, खोटी ठरुं तो मुज मुक्की हारुं
आथी जरा ये कहुं ना वधारे, कहेता रखे तुं मुजने विसारे

जोजे कह्युं ते सहु साचुं थाय, ईला पछी तो नहि हर्ष माय
पेंडा पतासा भरी पेट खाजे, ने आज जेवी कविता तुं गाजे


Bhavishyavetta

(indravajra)
Kale raja chhe, gai chhun ya thaki, vanchish vahela sahu path baki
Tari hatheli ahin lav sachun, hun bhai aje tuj bhagya vanchun

Kevi padi chhe tuj hastarekha, jane shun lakhe nav hoya lekhan
Paisa puchhe chhe? dhanani n khami, jane ahoho tun kuberaswami

Chhe chakrachinho tuj anguliman, jane puraya futati kaliman
Chhe matsya uncho, javachinha khassan, ne rajavi lakshan bhainan shan

Vidya ghani chhe muj viralane, ne kirti evi kulahiralane
Ayushyarekha ati shudda bhala, chinta kani rog tani tun tala

Ne hoya na vahanakhot dele, bandhaya ghoda vali tyan tabele
Dole sada ye tuj dvar hathi, le bol joun vadhu kani athi

Jo bhai tare vali ek bahena, chore pachave tuj pati pena
Tarun lakhe e ujamalun bhavi, jane vidhatri thai hoya avi

Mare ya tare kadi na virodha, rekha vahe chhe tuj hetadhodha
E hetana dhod mahin hun nhaun, chanda zaboli harake hun khaun

Doso thashe jivan dirgh tarun, khoti tharun to muj mukki harun
Athi jara ye kahun na vadhare, kaheta rakhe tun mujane visare

Joje kahyun te sahu sachun thaya, ila pachhi to nahi harsh maya
Penda patasa bhari pet khaje, ne aj jevi kavita tun gaje


Bhaviṣhyavettā

(īndravajrā)
Kāle rajā chhe, gaī chhun ya thākī, vānchīsh vahelā sahu pāṭh bākī
Tārī hatheḷī ahīn lāv sāchun, hun bhāī āje tuj bhāgya vānchun

Kevī paḍī chhe tuj hastarekhā, jāṇe shun lākhe nav hoya lekhān
Paisā pūchhe chhe? dhananī n khāmī, jāṇe ahoho tun kuberaswāmī

Chhe chakrachinho tuj angulimān, jāṇe purāyā fūṭatī kaḷīmān
Chhe matsya ūncho, javachinha khāssān, ne rājavī lakṣhaṇ bhāīnān shān

Vidyā ghaṇī chhe muj vīralāne, ne kīrti evī kuḷahīralāne
Āyuṣhyarekhā ati shudḍa bhāḷa, chintā kanī rog taṇī tun ṭāḷa

Ne hoya nā vāhanakhoṭ ḍele, bandhāya ghoḍā vaḷī tyān tabele
Ḍole sadā ye tuj dvār hāthī, le bol joun vadhu kānī āthī

Jo bhāī tāre vaḷī ek bahena, chore pachāve tuj pāṭī pena
Tārun lakhe e ujamāḷun bhāvi, jāṇe vidhātrī thaī hoya āvī

Māre ya tāre kadī nā virodha, rekhā vahe chhe tuj hetadhodha
E hetanā dhoḍ mahīn hun nhāun, chāndā zaboḷī harake hun khāun

Ḍoso thashe jīvan dīrgh tārun, khoṭī ṭharun to muj mukkī hārun
Āthī jarā ye kahun nā vadhāre, kahetā rakhe tun mujane visāre

Joje kahyun te sahu sāchun thāya, īlā pachhī to nahi harṣh māya
Penḍā patāsā bharī peṭ khāje, ne āj jevī kavitā tun gāje


Source : ચંદ્રવદન ચીમનલાલ મહેતા