કાળજ કોર્યું તે કોને કહિયે જી રે
કાળજ કોર્યું તે કોને કહિયે જી રે!
કાળજ કોર્યું તે કોને કહિયે જી રે!
વેરી જો હોય તો વઢતાં રે ફાવીએ,
પણ પ્રાણથી પ્યારો એને લહીએ જી રે!
સોડનો ઘાવ માર્યો સ્નેહી શામળિયે!
કિયા રાજાને રાવે જઈએ જી રે!
કળ પડે ન કાંઈ, પેર ન સૂઝે!
રાત દિવસ ઘેલાં રહીએ જી રે!
કાંઈ વસ્તુમાં ક્ષણ ચિત્ત ના ચોંટે!
અલબેલો આવી બેઠો હૈયે જી રે!
દયાના પ્રીતમજીને એટલું કહેજો:
ક્યાં સુધી આવાં દુઃખ સહીએ જી રે!
काळज कोर्युं ते कोने कहिये जी रे
काळज कोर्युं ते कोने कहिये जी रे!
काळज कोर्युं ते कोने कहिये जी रे!
वेरी जो होय तो वढतां रे फावीए,
पण प्राणथी प्यारो एने लहीए जी रे!
सोडनो घाव मार्यो स्नेही शामळिये!
किया राजाने रावे जईए जी रे!
कळ पडे न कांई, पेर न सूझे!
रात दिवस घेलां रहीए जी रे!
कांई वस्तुमां क्षण चित्त ना चोंटे!
अलबेलो आवी बेठो हैये जी रे!
दयाना प्रीतमजीने एटलुं कहेजो:
क्यां सुधी आवां दुःख सहीए जी रे!
Kalaj Koryun Te Kone Kahiye Ji Re
Kalaj koryun te kone kahiye ji re! Kalaj koryun te kone kahiye ji re!
Veri jo hoya to vadhatan re favie,
Pan pranathi pyaro ene lahie ji re!
Sodano ghav maryo snehi shamaliye! Kiya rajane rave jaie ji re!
Kal pade n kani, per n suze! Rat divas ghelan rahie ji re!
Kani vastuman kshan chitta na chonte! Alabelo avi betho haiye ji re!
Dayana pritamajine etalun kahejo:
Kyan sudhi avan duahkh sahie ji re!
Kāḷaj koryun te kone kahiye jī re
Kāḷaj koryun te kone kahiye jī re! Kāḷaj koryun te kone kahiye jī re!
Verī jo hoya to vaḍhatān re fāvīe,
Paṇ prāṇathī pyāro ene lahīe jī re!
Soḍano ghāv māryo snehī shāmaḷiye! Kiyā rājāne rāve jaīe jī re!
Kaḷ paḍe n kānī, per n sūze! Rāt divas ghelān rahīe jī re!
Kānī vastumān kṣhaṇ chitta nā chonṭe! Alabelo āvī beṭho haiye jī re!
Dayānā prītamajīne eṭalun kahejo:
Kyān sudhī āvān duahkh sahīe jī re!
Source : સ્વરઃ કૌમુદી મુનશી
રચનાઃ દયારામ